Františka Vrbenská a Lucie Lukačovičová: Hořící kůň

Uverejnené 10. 11. 2017, Autor/ka: Jan Procházka
Autor/ka: Františka Vrbenská a Lucie Lukačovičová
Názov diela: Hořící kůň
Séria: -
Vydavateľstvo: Epocha
E-shop: Epocha.cz
Rok vydania: 2017
Hodnotenie autorom recenzie: 90%
 

Františka Vrbenská a Lucie Lukačovičová jsou autorky, které zná snad každý fanoušek domácí fantastiky. Není tedy třeba je nijak sáhodlouze představovat. Obě dámy mají na svém kontě ne jednu, ale hned několik knih a to napříč širokým žánrovým spektrem. Mezi ty, které jsou již nějaký ten pátek na výsluní čtenářského zájmu, patří historické příběhy Stín modrého býka (F. Vrbenská – L. Medek) a Zelený drak, karmínový lev (L. Lukačovičová).

I tentokrát nás zvou do minulosti, ale dějištěm jejich nové společné knihy není ani česká kotlina čtvrtého století, ani rudolfínská Praha. Obě autorky totiž spojily své síly, aby nás dovedly až do daleké Galicie.

Ta v roce 1017 není pokojným místem. Ba právě naopak. O celý Pyrenejský poloostrov vedou krvavé bitvy muslimští a křesťanští vládci a ze severu k svatému poutnímu městu Santiagu de Compostela připlouvají krvežízniví Vikingové.

Na pozadí těchto dějinných událostí sledujeme hned několik hrdinů. Tím prvním je mladý baskický lučištník Iranzu, jenž z trosek hořícího města vyvede krásného, ale zle popáleného grošáka. S pomocí svých přátel se Iranzu pokusí smrtelně popáleného koně vyléčit.

Tím druhým hrdinou, nebo spíše hrdinkou, je osiřelá zemanská dcerka Brisca, kterou Iranzu potká na svých cestách za léky pro svého koně po válkou zmítaném Pyrenejském poloostrově. Že se do sebe Brisca a Iranzu zamilují je nasnadě.

Už jen sehnat léky pro zraněného hřebce a jídlo i peníze pro sebe a své přátele dá hlavnímu hrdinovi spoustu práce, a navíc mu život komplikuje čaroděj či démon v lidské podobě, kterému nešťastní milenci zkříží plány. Protože dávno zavrhnutý Iberský bůh nenechá v klidu spočinout ani křesťanské, ani muslimské vládce. Nastává tedy boj o život a to nejen o koňský.

A jako červená nit muslimským modlitebním koberečkem se pak vine příběh chlapce Kutuna, jenž se vydal na svatou pouť do Santiaga de Compostela. Když bych měl knihu nějak popsat, musel bych ji vylíčit ve třech obrazech.

Obrazem prvním budiž příběh a hrdinové.

Iranzu a Brisca jsou typickým příkladem hrdinů, kterým osud nepřeje, ale oni se přesto nevzdávají. Musíte jim prostě držet palce. Jsou umanutí, a i když mají hodně drsného soupeře, jdou za svým cílem. Přátelé hlavního hrdiny působí i přes veškeré snažení autorek spíš jako podpůrný tým těch dvou orientačních běžců. Ale Iranzu a Brisca se svými patáliemi rozhodně za čas strávený na Iberském poloostrově stojí. Navíc Spin de Mul je opravdu drsný a zábavný záporný hrdina.

Kutun a jeho pouť do Santiaga de Compostela sice někomu může připadat jako zbytečná, ale podle mého je hezkým doplněním hlavního příběhu.

Obrazem druhým budiž historická část.

Tu vidím jako nejvíce problematickou. Středověká Galicie je pro našince sice atraktivní destinací, ale přiznejme si to, zároveň i velkou neznámou. A ačkoli je hlavních hrdinů méně než prstů na ruce malomocného žebráka, všech těch králů, knížat a chalífů je prostě tolik, že se vám začnou brzy plést. Jak říká jedna z autorek: „Každej druhej je "Sancho Garcéz" nebo "García Sanchez" a to jsme to ještě osekaly.“

Obrazem třetím budiž poetika vyprávění.

„Ve hvozdech kolem zlátly a nachověly listnáče pod prsty jeseně. Chvěly se zimními vichřicemi a třpytily pod závoji vloček. Podobny třpytivému dýmu, vítaly jaro…“

Jednou z věcí, která čtenáře na Hořícím koni zaujme, je košatý a barvitý jazyk. Což je něco, s čím se v dnešní době v žánrové literatuře moc často nesetkáme. Nádherně barvité popisy krajiny či měst, ale i počasí nebo bitev nemají daleko k Erbenově Kytici. Autorky nám tím jasně dokazují, jak krásná čeština dokáže být. Mě jejich styl vyprávění okouzlil, někdo jej však může považovat za problematický.

Obě autorky jsou známy svou precizností při přípravě knihy. Historická věrohodnost tedy i z Hořícího koně sálá do všech stran. A ačkoli jde o historickou fantasy, je velice sympatické, že si autorky dali tu práci a vyhledali si nejen legendy o Spin de Mulovi, či jiných mytických bytostech a legendách Pyrenejského poloostrova, ale v postatě vše. Dobovým šatstvem počínaje, přes stravovací návyky tehdejších obyvatel, až po místní zvyky a obyčeje.

Vzhledem k tomu, že se příběh odehrává v období od počátku Adventu zhruba do Velikonoc, může si tak pozorný čtenář udělat perfektní obraz, o tehdejším životě a zvycích.

Sečteno a podtrženo.

Ohnivý kůň přináší do české fantastiky zajímavý příběh z atraktivního a českému čtenáři prakticky neznámého prostředí. Navíc vyprávěný krásným jazykem. Neosloví každého, ale kdo si zamiloval Stín modrého býka, neměl by váhat.

Pre Fantasy-svet.sk recenziu napísal: Jan Procházka
Ďakujeme vydavateľstvu Epocha za poskytnutý recenzný výtlačok.