Jiří Mazurek: Polární záře

Uverejnené 20. 01. 2018
Autor/ka: Jiří Mazurek
Názov diela: Polární záře
Séria: -
Vydavateľstvo: Mystery Press
E-shop: Kosmas.cz
Rok vydania: 2017
Hodnotenie autorom recenzie: 85%
 

„Nová Zemlja je oficiální název souostroví v Severním ledovém oceánu, omývaném ze západu Barentsovým a z východu Karským mořem.“

Český fotograf a dobrodruh Petr Bruner fotí člověkem nedotčenou přírodu na Jižním ostrově. Světlana Zarecká, postgraduální studentka geologie. I ona má na ostrovech Nové Země své poslání. Pod hladinou Severního ledového oceánu se snaží kapitán jaderné ponorky Ruské federace Alexandrer Gomelskij zachránit svou posádku. Stíhací pilot ruského letectva Gennadij Volkov vzlétá k zimní obloze s úkolem prozkoumat neznámý létající objekt. A v ten samý čas odkrývá ruská armáda na dalekém severu tajemné naleziště, které jakoby vypadlo z knihy Piknik u cesty.

Nová Zemlja a Severní ledový oceán, kde se příběh Polární záře odehrává, jsou sice velice atraktivním prostředím, ale to v tomto příběhu hrají až druhé housle. To první, co čtenáře zaujme, je především tajemství, kolem kterého se celý příběh točí, a postavy, jejichž osudy autor mistrně splétá dohromady. Jiří Mazurek rozehrál svůj příběh na několika frontách a tak sledujeme nejen fotografa Brunnera, ale také kapitána jaderné ponorky Gomelského a jeho posádku, či posádku výzkumné ruské stanice. Autor tedy ve vyprávění přeskakuje z jednoho místa na druhé a od jednoho hrdiny k druhému. Tím udržuje čtenáře v neustálém napětí a nutí ho číst stále dál a dál. To je samozřejmě velice vděčný postup. Navíc Jiří Mazurek přesně ví, kdy je třeba jednu dějovou linii přerušit, aby byl čtenář co nejvíce napnutý. Tomu já osobně říkám vypravěčské mistrovství.

Nevýhodu však vidím v tom, že jednotlivé příběhové linky se střídají napříč kapitolami a jsou od sebe odděleny maximálně odstavci, což občas působí trochu nepřehledně. Nicméně díky takto zvolenému vypravěčskému postupu má příběh neskutečný spád. Kniha mě také zaujala velkým množstvím technických informací, o kterých jsem neměl ani zdání. Zároveň mě mile překvapilo, že nepůsobí ani nudně, ani rušivě. Ostatně Polární záře není hardcore sci-fi, že?

Postavy jsou veskrze sympatické a čtenář jim musí držet pěsti. Za Brunera, který je prasynovcem horolezce a fotografa Viléma Heckela, dávám palec nahoru. A samotná zápletka je také zajímavá a má své kouzlo. Přesto jsem měl po přečtení knihy v hlavě pomalu víc otázek, než odpovědí. Trošku mě také zamrzelo několik vedlejších dějových linií, které jakoby vyzněly do ztracena.

Jiří Mazurek v rozhovoru pro Vanili.cz řekl: „Ačkoli dnes vychází ohromné množství knih, chybí mi žánr sci-fi thrilleru, který kdysi psal Michael Crichton (Kmen Andromeda, Koule, Jurský park). Spojení vědy, problému z (blízké) budoucnosti a napětí. V této chvíli se mi vybavuje jen pár autorů tohoto žánru (Schätzing, Elsberg, Weir...). Proto jsem se rozhodl, že tento žánr zkusím napsat sám...“

Ačkoliv má Polární záře své mouchy, myslím, že Jiří Mazurek svůj cíl beze zbytku naplnil. Za tuhle knihu by se nemusel stydět ani samotný Michael Crichton. Jedinou vadou na kráse snad může být, že si ji nepřečtou ortodoxní vyznavači papírových knih, protože nakladatelství Mystery Press ji vydalo pouze jako E book.

Pre Fantasy-svet.sk recenziu napísal: Jan Procházka