Kolektív autorov: Crew 42

Uverejnené 17. 02. 2017, Autor/ka: Tomáš Dostál
Autor/ka: kolektív autorov
Názov diela: Crew 42
Séria: magazín Crew
Vydavateľstvo: Crew
E-shop: Crew.Inshop.cz
Rok vydania: 2014
Hodnotenie autorom recenzie: 80%
 

Magazín Crew ve svém čtyřicátém druhém čísle představuje novou dlouhou sérii určenou pro letošní ročník – Unwritten (Mezi řádky), pozadu však nezůstává ani parádně rozjetý Sam a Twitch a dokončení kraťasů Všechno, co jste chtěli vědět o snech…

Pod poutavou obálkou navnazující právě na Unwritten je podepsána výborná japonská kreslířka Yuko Shimizu. Prosím neplést se stejnojmennou autorkou, která vymyslela Hello Kitty. Obě dámy jsou sice obdařeny stejnými jmény a úžasným talentem, avšak dělí je jistý věkový rozdíl.

Ihned po otevření časopisu si člověk všimne, že oproti minulému číslu se úvodní strana vrátila na původní místo a že se objevily i články. V tomto případě reportáž z Crweconu a představení obou dlouhých komiksů provázejících současný ročník. Opět doporučuji mimo filozofického úvodníku přečíst i tiráž, kde si redakce znovu dovolila udělat příjemný žertík.

Prvním komiksem v čísle je dlouho avizovaný a očekávaný otvírák série Mezi řádky scénáristy Mika Careyho a kreslíře Petera Grosse. Oba tyto pány známe již ze zajímavě pojatého Lucifera, a své kvality potvrzují i v tomto příběhu, který nám přináší netradičně zpracovanou urban fantasy. O tomto faktu čtenáře přesvědčí již úvodní sešit, kde je klasický komiks doplněn graficky zpracovanými až románovými pasážemi s větším množstvím textu. Výjimkou nejsou ani panely zobrazující výseky z románu, pro který se hlavní hrdina stal předlohou.

Příběh představuje mladíka Tommyho Taylora, jehož otec, slavný spisovatel, zmizel neznámo kam. Již od prvních řádků je jasné, že zmíněnou postavu psal podle svého syna. Avšak tuto informaci scénárista brzy nechá shořet a představí mnohem zajímavější tezi, kterou si však každý čtenář musí objevit sám. Mike Carey nás neustále přesvědčuje o tom, že urban fantasy zvládá na jedničku a že směle může konkurovat jménům mnohem známějším. Samozřejmě, člověk se v jeho díle neubrání srovnání s Harry Potterem i dalšími slavnými čaroději, avšak v tomto příběhu ona shoda nepůsobí konfliktně. Dalším srovnávacím prvkem jsou jména jako Neil Gaiman a další. Ano, ani tato shoda či přirovnání nepůsobí konfliktně.

Úvodní sešit nové série splňuje všechna kritéria, která bych od něj očekával. Zajímavý rozjezd, který dává tušit mnohem složitější příběh, spousta tajemství, odkazů a narážek. Můžeme se nechat překvapit, jakým směrem se Unwritten bude ubírat dále. Navnazení bylo povedené. Za drobnou nevýhodu považuji kresbu, avšak v tomto případě se jedná o čistě subjektivní názor. Kresba mi totiž evokuje příběhy z konce sedmdesátých, začátku osmdesátých let, a na můj vkus je přehnaně barevná. Ale jak jsem již psal, toto je pouze subjektivní názor, neboť upřednostňuji komiksy hrající spíše na temnější notu, což mi plně vynahradil druhý příběh tohoto sešitu Crwe. Zmíněná kresba však není na škodu. K podanému stylu totiž rozhodně sedne. A nelze jí upřít dynamiku a cit. Jednotlivá okna komiksu jsou vykreslena s jistou lehkostí a radostí. Řekl bych, že místy působí až hravě. Čtenář nemá problém se sledem, rozhodně se neztrácí. Jednoduše se nechává unášet předneseným příběhem. A strany plynou…

…a najednou člověk zjistí, že už je v půlce dalšího sešitu Sama a Twitche. Kresba stále stejná, správně temná a dokreslující atmosféru. Jen příběh se nám odklonil od pohledu prvního vyšetřovatele k tomu druhému, takže namísto vyprávění Twitche se slova ujme jeho parťák Sam. Za obrovské pozitivum považuji fakt, že se více rozvíjí psychologie postav, která je nejen hlubší, ale hlavně uvěřitelná. Navíc je do děje zakomponována tak šikovně, že ji člověk pomalu nevnímá. Prostě se ponoří do příběhu a je rád, že postavy nejsou ploché, ale mají i nějaké osudy a životy. A některá jejich rozhodnutí se projevují právě až v době vyprávění.

Komiks disponuje stále stejnou hutnou atmosférou, která by se místy dala krájet. Obrovský vliv na to má Angel Medina, jehož kresba je prostě skvělá. Emotivní, výbušná a temná. Na začátku tohoto sešitu potěší narážka na kapelu Kiss. Medina totiž kreslil známý komiks Kiss: The Psycho cirkus. Svůj podíl na kvalitě má však i propracovaný scénář, jenž nám v tomto sešitu přináší další zdánlivě nesouvisející vraždy, které však spojuje postava tajemného muže v klobouku. Navíc na scénu přichází tajemný virus, který člověka nutí „vykašlat“ vlastní plíce. Mimoto dojde k neshodě mezi hlavními protagonisty. Jak tato rozepře dopadne, a co k ní vlastně vede, si už musí každý čtenář dohledat sám.

Jako poslední nám Crew nabízí dokončení krátkých humorných příběhů Všechno, co jste chtěli vědět o snech, ale báli jste se zeptat. Po zkušenosti z minulého čísla jsem tuto jednohubku začal číst jako první. Tento postup doporučuji všem. Ne, že by se jednalo o špatné komiksy, ale po takové náloži, jakou nám přináší Sam a Twitch, má člověk pocit, že se jedná o chudé příbuzné. Přesto dokáží na tváři vykouzlit pousmání. Hlavně pak příběh, který vysvětluje, proč by se náměsíčníci neměli budit.

Crew č. 42 představuje zdařilou ukázku toho, jak by měl vypadat vyvážený komiksový časopis. Díky zvoleným příběhům zde snad každý najde něco, co by se mu mohlo líbit. Obě dlouhé série mají zdařile nakročeno, takže uvidíme, jakým směrem se budou odvíjet dál. Ale podle tohoto čísla je jasné, že se rozhodně máme na co těšit. A to i v případě kratších příběhů. Protože hned v dalším se přiřítí samotný velký šéf Lobo, a v tom následujícím mág nasycený nikotinem – John Constantine. Takže kdo ještě nemá předplacené, ihned napravit, protože má možnost získat pravidelnou dávku kvalitního čtiva o třetinu levněji…

Pre Fantasy-svet.sk recenziu napísal: Tomáš Dostál
Ďakujeme vydavateľstvu Crew za poskytnutý recenzný výtlačok.