Kolektív autorov: Crew 43

Uverejnené 17. 02. 2017, Autor/ka: Tomáš Dostál
Autor/ka: kolektív autorov
Názov diela: Crew 43
Séria: magazín Crew
Vydavateľstvo: Crew
E-shop: Crew.Inshop.cz
Rok vydania: 2014
Hodnotenie autorom recenzie: 85%
 

Redakce nakladatelství Crew se vytáhla a se čtyřicátým třetím číslem svého magazínu pro čtenáře připravila zatím nejlepší sešit současného ročníku. Jednotlivé komiksy jsou prostě úžasné a perfektně se doplňují. Jedinou vadou na kráse je fakt, že všechno skončí překvapivě rychle a člověku nezbude, než vyhlížet další číslo.

Pod obálkou znázorňující Loba v akci je podepsán známý a uznávaný kreslíř Glenn Fabry, jenž se u nás zapsal výborným zpracováním Nikdykde či příběhy britského bijce známého pod jménem Sláine. Díky své detailní a propracované kresbě je vyhledávaným obálkářem, což dokázal u série Preacher. Všechny její obálky, skicy a návrhy nakonec vydal pod názvem Preacher: Dead or alive, kterou vřele doporučuji.

Úvodník se v novém čísle humorně zabývá reklamou, nevynechává ani možné slogany, které by Crew mohly doprovázet. Některé mě vážně pobavily. Opět, vlastně již klasicky, doporučuji přečíst i tiráž. Jsem zvědavý, jestli redakci někdy dojdou vtípky. Doufám, že ne, protože se jedná o příjemné zpestření.

Co se týká publicistiky, Crew číslo 43 se omezila pouze na krátké zprávy, čímž vzniklo více místa na to, kvůli čemu máme tenhle magazín rádi. A jak už jsem psal výše, komiksová sekce se rozhodně povedla.

Jako první se na nás vyřítí druhý sešit příběhu Unwritten – Mezi řádky. Autoři na nás opět vyrukují s dlouhými textovými pasážemi a až románovým zpracováním, nechybí ani další vykreslení propojení reálného světa se světem knih o dobrodružství mladého kouzelníka Tommyho Taylora. Na scénu navíc přichází nový „záporák“, příběh doplňuje lehce detektivní linka o hledání osudu Tomova otce, spisovatele a autora knih o mladém čaroději inspirovaném právě jeho synem, jenž je stále nezvěstný. Výborně je zakomponováno i popostrčení hlavního hrdiny do míst, kde ho chtějí jeho nepřátelé mít.

Pokud snad první sešit čtenáře nepřesvědčil o kvalitách této série, druhý to brilantně napravuje. Scénárista Mike Carey prostě ví, jak s netypickou urban fantasy zacházet. Dává odpovědi, ale i další otázky, a to v takovém poměru, že se příběh nestává nudným a zbytečně nataženým. Oceňuji také vzpomínkovou pasáž na Tomova otce a odkrytí několika důležitých životních peripetií a doplnění několika drobností, které příběhu dodávají potřebnou hloubku. Celkové vyznění díky tomu působí velice příjemně a propracovaně.

Pokud jsem u minulého sešitu kritizoval kresbu Petera Grosse, v tom novém s ní nemám nejmenší problém. Respektive výtky zůstávají stejné, ale k předkládanému příběhu prostě sedne, a jakmile si na ni člověk zvykne, nevyměnil by ji.

To samé platí i o dalším komiksu – čtvrtém díle Sama a Twitche. Kresba Angela Mediny je prostě skvělá, dynamická, správně temná. Vlastně si nejsem jistý, jestli by k příběhu scénáristy Briana Michaela Bendise vůbec jiná sedla. První tři strany tohoto sešitu, vyprávěného pouze obrazem, jsou prostě vynikající. Emoce, akce a brutalita čpící z každého okna. Přesně takhle má vypadat komiks pro dospělé.

Co se příběhu týká, žene se dopředu mílovými kroky. Ačkoli se zdá, že se oba vyšetřovatelé potácejí odnikud nikam, ve skutečnosti jsou tajemnému muži v klobouku čím dál tím víc v patách. To ostatně dokazuje i vyvrcholení tohoto sešitu. Samozřejmostí jsou další mrtví i vyšetřování z vnitřní bezpečnosti. Nechybí ani vypjatá emoční scéna, kdy Sam oznamuje vdově po policistovi z minulého sešitu, že její muž zemřel. Vítaným zpestřením je také zjevení Spawna, které je pojato svérázně a humorně, a připomíná, v jakém světě se vlastně příběhy Sama a Twitche odehrávají.

Poslední příběh, tedy kraťas s Lobem, přináší barevnou a hravou kresbu, která je místy poněkud zjednodušená a nepřehledná. Scénář je nepřekvapivý a svým způsobem prostý… Počkat… Co to píšu? Vždyť tohle je Lobo. Tady nejde o umělecké vyjádření, hluboké myšlenky či složitě konstruovaný příběh. Tady jde především o zábavu. A té se nám díky hlavnímu protagonistovi dostane v dostatečném množství. Ale jak již varuje obálka tohoto čísla – Násilí je legrační… dokud to neschytáte.

Přesně tohle poselství se nám snaží scénárista Alan Grant za zdatné pomoci kreslíře Vala Semeikse přednést. A tak nám představují muže ležícího v nemocnici, jenž měl tu smůlu, že se dostal do společnosti chlapíka, který mlátí, střílí a zabíjí. A až jsou všichni mrtví, tak se ptá, co se vlastně stalo. Prostě typické Lobovo chování. Vše navíc doplněno humornou pointou, brutálním násilím a hláškami. Prostě mixem, díky kterému člověk jednoduše odpustí, že kresba nesedne každému.

Celkově lze toto číslo jedině doporučit. Je výborně sladěné a plné neutuchající zábavy. Navíc přináší další díly rozjetých sérií, které se bez zastávky řítí kupředu a slibují další porci skvělých příběhu. Tohle číslo se vážně povedlo a otevřelo vrátka Hellblazerovi, jenž se na nás usměje ze stránek toho příštího. A anotace na zadní stránce dává tušit, že opět nebudeme zklamaní…

Pre Fantasy-svet.sk recenziu napísal: Tomáš Dostál
Ďakujeme vydavateľstvu Crew za poskytnutý recenzný výtlačok.